Michael Cunningham je můj nejoblíbenější současný spisovatel a tak jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít české vydání jeho knihy Za soumraku (By Nightfall). 

Hlavním hrdinou je Peter Harris, majitel galerie. Peterovi už přešla čtyřicítka, jeho dcera dospěla a odstěhovala se pryč. Žije tak sám s manželkou Rebecou. 

Jejich životy (hlavně ten Peterův) naruší příjezd Ethana, zvaného Míla (od slova Omyl). Míla je Rebečin o hodně mladší bratr, který má problémy s drogami.  Peter zjišťuje, že jej k Mílovi cosi táhne. Je to tím, že připomíná Rebecu za mlada?

Nechci příliš vyzrazovat děj, snad jen že samotný závěr knihy je velmi zajímavý.  

Kniha má cca 200 stran a já jsem ji četla jedním dechem. Nevím, zda je to překladem, či se autor při svém projevu tak změnil, ale jako by se Cunninghamův styl náhle změnil. Jeho předchozí knihy nebyly snadně čitelné, ale Za soumraku mělo nějak "lehčí" styl čtení, nebo jak jinak to nazvat. To však neubírá knize na hodnotě, to v žádném případě. Cunningham se opět mistrně vžívá do myšlení různých povah. Nenechte se zmást tématem knihy, vztah Peter - Míla není převažující. Je to spíše jakýsi "dějový obal" pro úvahy o umění a stárnutí.

Jak už se stalo u minulých knih autora, jsou provázeny odkazy na slavné spisovatele. U Hodin to byla Virginia Woolfová a její knihy Paní Dalloway, ve Vzorových dnech Walt Whitman a zde je to Thomas Mann se svou Smrtí v Benátkách. Jedná se o náznaky typu scény "starý muž marně se snažící udržet se s mladými", kterou najdeme v obou knihách, nebo i samotné myšlenky Petera, kde se přirovnává k hrdinovi Mannovy novely.

Závěrem mohu říct, že kniha se mi líbila a u Cunninghama jsem ani nic jiného neočekávala. Příběh Petera jsem přečetla jedním dechem během dvou dnů a rozhodně jej můžu doporučit.

(Knihu vydalo v srpnu 2011 nakladatelství Odeon)