Co k tomu říct, když člověk téměř neví, co se tam děje?

V popředí je rodina psychiatra Bena, která se po jeho nevěře s jednou ze studentek, stěhuje do velkého domu. Vypadá to na nový začátek snad lepšího života. Jenže jak se ukáže, neměli zrovna dobrého makléře. Dům je totiž prokletý a hromadí se kolem něj samí podivní lidé: mladý pacient s vražednými představami, stará služka Moira, kterou muži vidí coby mladou vnadnou rusovlásku, sousedka a její postižená dcera, které očividně vědí mnohem víc, než dávají najevo. Bena také navštěvuje bývalý nájemník domu, právě propuštěný z vězení, kde si odpykával trest za vyvraždění své rodiny. Dává mu jediné varování: Odejděte, to místo je zlo…

Co se týče příběhu, po třech dílech, které mám momentálně zhlédnuté, toho moc říct nelze. Dění vyvolává spíše otázky, jejichž odpovědi vyvolávají další otázky. Člověk si nemůže být jistý, co je realita a co ne. Jak moc si dům s hrdiny zahrává? A jsou vůbec všichni, co se pohybují kolem ústřední rodiny, naživu?

Každopádně atmosféra je napjatá, místy děsivá (teda alespoň když se díváte sami v noci), soundtrack, jak se dá očekávat od tvůrců muzikálového seriálu, výborný. Pro mě nejočekávanější novinka letošního podzimu, která naprosto naplnila a možná i předčila má očekávání. Takže kdo se rád bojí, ať jde do American Horror Story.